Ostrov Rhodos - cestování po křižovatce dějin, část 1.

Představují vám ostrov slunce, růží a pomerančů. Na ostrově zasvěcenému bohu Héliovi, jemuž vzdával poctu Rhódský kolos (viz obraz našeho malíře Františka Kupky, r. 1906).

Ostrov Rhodos je největším ostrovem jižních Sporad a uvádí se jako 4. největší ostrov ve Středomoří. Je omýván na východním pobřeží Středozemním mořem a na západním Egejským mořem. Proto má taky dvě zajímavá přírodní místa, u města Rhodos a na jihu u Prassonissi, kde si můžete zažít příromnost obou naráz, pokaždé z jiného úhlu.

Ostrov je dlouhý 78 km a 30 km široký, jeho pobřeží po obvodu má cca 220 km, uvádím pro milovníky faktografie a geografických znalostí :)

Co je z cestovatelského a objevitelského pohledu pro nás důležité je, že ostrov Rhodos byl a je křižovatkou dějin, propojka kultur a národů. 

Střetávaly se zde vlivy starověkých říší, například ze západu Makedonská a Římská,
z východu Chetitská, Babylonská, Byzantstká a později Otomanská, z jihu Mynojská, Mikénská.

Vemte si například tu první zmíněnou Makedosnkou říši a s ni Alexandra Makedonského, který měl dvorního sochaře Lýsippa, který byl mistrem i ve starověké Rhódské sochařské škole starověku a vyučil sochaře Chárese z Lindu, který následně stvořil Rhódský kolos.
Z popisu antického autora Filóna vám ji lépe přiblížíme: "Stojící socha boha Hélia na podstavci, chodidla zapuštěná do něj." Jedna z cca 300 kolosálních soch, která v jejich dílně v městském státě Lindos vznikla. Víte jaké další slavné soušoší se traduje, že v této sochařské dílně vzniklo? Malá nápověda, je uloženo ve sbírkách ve Vatikánu.

Velkolepost a slávu Kolosu Rhódského záhy ukončilo, po téměř 50 letech od vztyčení, obrovské zemetřesení kolem roku 225 př. n. l.. Jak nám popisuje další z antických autorů, Strabón: ..."nyní leží v troskách zlomený v kolenou."...  Silné zemětřesení strhlo i kolem stojící budovy u starého přístavu Mandraki v dnešním hlavním městě Rhodosu.

Křižovatku dějin vám na každém kroku a z každého úhlu připomene i procházka starověká zástavba v hlavním městě Rhodos. Který prý, cituji klasika "...překoná malebnost města pod Vesuvem, romantičnost normanského St. Michel a orientální kouzlo Damašku." Když se ponoříte do jeho uliček, budete míjet starověké budovy z různých dob opevnění, v podobě kyklopských zdí, domy, minarety, fontány a oblázkově dlážděná náměstí, které vás vrací zpět do dřívějších časů.

Nejznámější a nejvíce zmiňované místo je zde Rytířská ulička, kterou vjížděli z přístaviště
k Velmistrovi rytíři řádu Sv. Jana (později Rhódští rytíři, následně Maltézští rytíři). Prolínání kultur a dějin nám opět připomene palác Velmistra, který byl původně byzantskou pevností  (7 stol. př. n. l.) a od 14. stol. sloužila jako administrativní a mocenské centrum Řádu rytířů.

Za zmínění stojí i obchodní třída Socratous, která byla od starověkých dob centrálním tržištěm města. Ta vede na konci k živému náměstí Ippokrateus poblíž Mariánské brány, největší a nejkrásnější brány vystavěné od epochy Rytířů, kde se majestátně vypíná Kastelánská budova.

Tím bych tuto svou první cestovatelskou ochutnávku z ostrova Rhodos ukončila a v další vás povedu dále po cestách pod vlivem rytířů a jejich obrany proti vpádům z Otomanské říše do Středomoří a dále do Evropy po jejich dobytí  a pádu "křesťanského" Jeruzaléma r. 1291.

Andrea Sofie

Travel Guide